řád Lichida

    Lichida je řád objevující se ve třetím oddělení kambria a jeho poslední zástupci jsou známi z givetu v devonu. Charakteristickými znaky tohoto řádu jsou trnitý nebo granulovaný exoskeleton, opistopární faciální sutura, konterminantní hypostom a výrazné laloky na glabele. Někteří badatelé z řádu Lichida vymezují řád Odontopleurida. Ten se svým stratigrafickým rozsahem téměř shoduje s předchozím řádem Lichida, poslední jeho zástupci však mizí ve frasnu (devon). Zástupci mají většinou hustě trnitý exoskeleton, opistopární faciální suturu a konterminantní hypostom. Podobně jako u řádu Lichida jsou pro ně charakteristické výrazné glabelární laloky. Na řád Odontopleurida existují v současnosti dva rozdílné pohledy. Někteří (např. Fortey, 1997) tento řád vymezují jako nadčeleď Odontopleuroidea řádu Lichida, především díky značné podobnosti jejich protaspidních larev nebo podobnostem v utváření glabelárních laloků. Nicméně např. Whittington (1956) uvádí velký rozdíl ve velikosti mezi protaspidy těchto dvou skupin. Tripp a Ewitt (1981) poukazují na to, ţe glabelární laloky řádů Odontopleurida Lichida nejsou homologické. Konečné zařazení těchto dvou skupin tedy prozatím zůstává předmětem sporů [1].
 
nadčeleď Lichoidea:
  • rody čeledi Lichakephalidae: Acidaspidella?, Acidaspides?, Acidaspidina, Archikainella, Belovia, Bestjubella, Brutonia, Colossaspis, Eoacidaspis, Lichakephalus, Lichokephalina, Metaacidaspis, Paraacidaspis, Usoviana.

   Belovia                  Eoacidaspis                 Lichakephalus

Ćeleď Lichidae

    Trilobiti čeledi Lichidae mají obvykle 8 - 13 hrudních článků. Jsou často silně granulovaní a velmi ostnití. Mnohdy jsou jejich ostny delší, než celý trup trilobita. Obvykle jsou menší (Lobopyge) až střední velikosti (např. Dicranopeltis - kolem 10 cm). Do této čeledi však patří i velmi velcí jedinci, například jeden z největších nalezených trilobitů vůbec, a to Terataspis grandis, jehož největší exemplář měří 60 cm a Uralichas hispanicus s délkou trupu 66 cm. Bizarní je, že mnohdy jejich dlouhé trny mají i trny sekundární (např. Ceratrges nebo Terataspis), což je typické i pro velmi příbuzné trilobity nadčeledi Odontopleuridea (viz níže).

  • rody čeledi Lichidae: Acanthopyge (=Euarges), Akantharges, Allolichas, Amphilichas (/Paralichas; /Platymetopus; = Acrolichas; = Kerakephalichas; = Tetralichas), Apatolichas, Arctinurus (/Oncholichas; /Platynotus; /Pterolichas), Autoloxolichas, Borealarges, Ceratarges (/Arges), Ceratolichas, Conolichas (=Cypholichas), Craspedarges, Dicranogmus, Dicranopeltis (=Dicranopeltoides; =Nonix; =Raymondarges; /Trachylichas; =Tsunyilichas), Echinolichas, Eifliarges, Gaspelichas, Hemiarges (=Choneilobarges), Homolichas, Hoplolichas (=Cyranolichas), Hoplolichoides, Jasperia, Leiolichas, Lichas (=Apolichas; =Autolichas), Lobopyge (=Belenopyge), Lyralichas, Mephiarges, Metaleiolichas, Metalichas, Metopolichas (/Metopias; =Holoubkovia; =Macroterolichas), Neolichas, Nipponarges, Ohleum, Oinochoe, Otarozoum, Paraleiolichas, Parvilichas, Perunaspis (=Nitidulopyge), Platylichas (=Lingucephalichas), Probolichas, Pseudotupolichas (=Arctinuroides), Radiolichas (=Diplolichas; =Septidenta), Richterarges, Rontrippia, Terataspis, Terranovia, Trimerolichas, Trochurus (=Corydocephalus; =Plusiarges; =Makromuktis), Uralichas (=Bohemolichas; =Platopolichas), Uripes.

   Acanthopyge           Akantharges                Apolichas     

   Arctinurus                      Ceratarges                     

   Dicranopeltis                      Hemiarges                     

   Hoplolichoides                Lichas                 

   Lobopyge (Belenopyge)                Metaleioleichas

   Metopolichas              Ohleum                                 

   Paraleiolichas                    Parvilichas                             Probolichas               

   Richterarges               Terataspis                            Trochurus             

   Uralichas

nadčeleď Odontopleuridea: 

    Mnozí sběratelé i vědci vyčleňují odontopleuridy z řádu Lichida a svým způsobem je nad lichiidní trilobity nadřazují, protože jde snad o jednu z nejbizarnějších skupin trilobitů vůbec. Dle mého neprávem, protože všechny skupiny trilobitů jsou nositeli krásy, záhady i bizarnosti zároveň. Odontopleuridní trilobiti dosahovali spíše menších až středních rozměrů. Jsou typičtí pro své dlouhé ostny. V poměru vúči trupu je mají častěji delší než trilobiti nadčeledi Lichidae. Především jsou ostnití úplně všichni. Je ovšem nedořečenou otázkou, k jakému účelu jim tyto trny sloužili. Předpoklad je, že k obraně proti predátorům, což samozřejmě může být pravda, ale tato obrana nemusela bý nutně primární. Dnes, dle nálezů víme, že mnozí z těchto trilobitů mohli mít, díky těmto trnům nebo jiným okolnostem, problémy s tzv. volvací (obranné stočení do klubíčka). Jejich ostny mohly posloužit k úplně jiné obraně, než se domníváme a to k mimikrům, jež známe docela dobře od recentních živočichů, například u Hippocampus guttulatus, Cuvier, 1829, což není nic jiného, než Koníček mořský, což je sice obratlovec, dokonce ryba, ale primární znaky se nemusejí vylučovat. Jde mi konkrétně o druh Phycodurus eques z pobřeží Austrálie. Ten je ostnitý ale dokonale metamorficky splívá s chaluhami, ve kterých žije. Funkce trnů těchto odontopleuridů mohla být velmi podobná, dokonce mohla být opatřena plováky, které by usnadňovaly pohyb a pžesun v prostředí. Případně mohly nést na sobě přirozené blány, či přítomné řasy, aby se ukryli před predátory.
   Phycodurus eques 
 
  • rody čeledi Odontopleuridae: Acanthalomina, Acidaspidella?, Acidaspides?, Acidaspis, Anacaenaspis (=Bruxaspis), Apianurus, Archaeopleura, Boedaspis, Borkopleura, Brutonaspis, Calipernurus, Ceratocara, Ceratocephala (=Bounyoungia; =Onchaspis; /Trapelocera), Ceratocephalinus, Ceratonurus, Chlustinia, Dalaspis, Diacanthaspis, Dicranurus, Dudleyaspis, Edgecombeaspis, Eoleonaspis (=Bojokoralaspis), Exallaspis, Gaotania, Globulaspis, Hispaniaspis, Isoprusia (=Mauraspis), Ivanopleura, Kettneraspis (=Grossia), Koneprusia, Laethoprusia, Leonaspis (=Acanthaloma), Meadowtownella, Miraspis (=Elbaspis), Ningnanaspis, Odontopleura, Orphanaspis, Periallaspis, Primaspis, Proceratocephala (=Drummuckaspis), Radiaspis (=Xanionurus; =Charybdaspis), Rinconaspis, Selenopeltis (=Languedopeltis; =Polyeres), Selenopeltoides, Sinespinaspis, Stelckaspis, Taemasaspis (=Gondwanaspis; =Snoderaspis), Uriarra, Whittingtonia.

   Acanthalomina             Acidaspides               Acidaspis           

   Boedaspis                Ceratocephala                   

   Ceratonurus                     Diacanthaspis         

   Dicranurus (hamatus, monstrosus)           

   Chlustinia           Isoprusia            Kettneraspis             

   Koneprusia                       Laethoprusia                 

   Leonaspis                            Miraspis              

   Odontopleura             Radiaspis              

   Selenopeltis                  Stelckaspis

   Whittingtonia

nadčeleď Dameselloidea:
  • rody čeledi Damesellidae: ?Adelogonus, Ariaspis, Bergeronites (=Spinopanura), Blackwelderia (=Parablackwelderia), Blackwelderioides, Chiawangella, Cyrtoprora, Damesella (=Hybowania; =Eodamesella), Damesops (=Meringaspis; =Paradamesops), Dipentaspis, Dipyrgotes, Drepanura, Duamsannella, Fengduia, Guancenshania, ?Hercantyx, Histiomona, Jiawangaspis, Liuheaspis, Metashantungia, Neodamesella, Neodrepanura, Palaeodotes, (=Pseudobergeronites), Paradamesella (=Falkopingia), Parashantungia, Pingquania (=Oxygonaspis), Pionaspis, Protaitzehoia, Pseudoblackwelderia, Shantungia, Stephanocare, Taihangshania, Taitzehoia, Teinistion (=Dorypygella), Xintaia, Yanshanopyge.

   Ariaspis             Blackwelderia (Parablackwelderia)        

   Damesella                          Drepanura                    

   Neodrepanura             Palaeodotes                     Paradamesella

Použitá literatura:
Lukáš Laibl, ONTOGENEZE TRILOBITŮ, Bakalářská práce, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze [1]
 
Internetové zdroje:
https://www.trilobites.info/
https://avancna.deviantart.com/ - Stanton F. Fink
https://jurassic.ru/