Řád: Phacopida, čeleď: Dalmanitidae, rod: Odontochile Hawle & Corda, 1847†, druh: Odontochile hausmanni (Brongniart, 1822)†.
V roce 1833 zavítal J. Barrande na jedné ze svých četných vycházek do okolí Prahy na Zlíchov a odtud vystupoval vápencovou strání na vrch Dívčí hrady. Jako vždy pozorně sledoval přírodu kolem sebe, a tak jeho pozornosti neušly ani úlomky vápence se zkamenělinami. Po návratu domů uložil nalezené zkameněliny na pracovní stůl mezi knihy a delší dobu jim nevěnoval pozornost. Pečlivá hospodyně paní Nerudová však nesnesla v bytě nepořádek a po několika dnech "kamení" odnesla na smetiště. Samotářský a stále zadumaný Barrande však na svůj nález nezapoměl. Uvědomil si totiž, že podobné zkameněliny viděl již ve Skotsku a začal fosílie hledat. Paní Nerudová naštěstí oba úlomky vápence s ocasními štíty trilobita Odontochile ještě na smetišti našla. Tyto náhodně objevené zkameněliny, které ovlivnily celý další život J. Barranda, se nám však nezachovaly.
Odontochile patří bezesporu k nejkrásnějším zkamenělinám českého devonu. Převážně se nacházejí právě ocasní štíty (pygidia), které na své vycházce prý Barrande našel. Odontochilní pygidia patří k nejstarším popsaným zkamenělinám ve střední Evropě. Méně časté jsou nálezy hlavových štítů (cephalonů) a velmi vzácní pak celí jedinci. Tělo tohoto trilobita dosahuje délky cca 10 cm. Půlkruhovitý hlavový štít se širokým lemem je protažen v lícní trny. Glabela se dopředu nápadně rozšiřuje a je opatřena třemi páry glabelárních rýh. Nedosahuje k přednímu okraji štítu.Výrazné jsou složené oči ledvinovitého tvaru. Trup je složen z 11 článků. Velký ocasní štít je ohraničen úzkým lemem a vřeteno je protaženo v trn. Je složen z 12 - 15 výrazných párových žeber. Povrch celého krunýře bývá většinou pokryt drobnou granulací. Trilobiti tohoto rodu obývali spíše hlubší oblasti devonských tropických moří soudobé Evropy, Severní i Jižní Ameriky, Afriky a Austrálie.
Bohatá naleziště jsou ve vápencích středního devonu barrandienu, např. v okolí Prahy - Podolí, Lochkova, Lužců, Bubovic, Berouna a Tetína.
Vědecké názvy: