Ophiuroidea - hadice

    Starobylá třída Ophiuroidea nebo Ophiuroida - hadice se v geologické historii Země objevuje stejně jako hvězdice již v raném ordoviku. Název je odvozen z řec. ophis = had, oura = ocas. Žijí v nejrůznějších hloubkách, od pobřeží do mnohatisícimetrových hlubin. Jsou velmi pohyblivé. Mají malé terčovité tělo a pět dlouhých tenkých ramen, která mohou být dále větvená, takže občas připomínají podmořský keř. Typickým představitelem takto větvené hadice je Gorgonocephalus sp.
 

"Gorgonocephalidae" z Ernst Haeckelova (1904) díla "Kunstformen der Natur". Podivný název, jež by se dal přeložit jako "hlava Gorgony" je odvozen od tzv. Gorgon, což byly v řecké mytologii tři dcery mořského boha Forkýna a jeho manželky a sestry Kétó. Jmenovaly se Sthenó, Euryalé a Medúsa (ta jediná byla smrtelná). Kolem hlavy se jim místo vlasů kroutili hadi. Měly křídla, kovové pěsti, šupinaté tělo. Při pohledu na kteroukoli z nich člověk zkameněl.
Zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Formes_artistiques_de_la_nature
 
Někdy žije více jedinců pohromadě a rameny se mohou proplétat. Trávicí soustava hadic je slepá, mají mimotělní trávení. Jsou dravé. Živí se drobnými živočichy, řasami a také zbytky živočišných těl. Larva se nazývá ofiopluetus, má čtyři páry dlouhých ramen a živí se planktonem. Hadice jsou velmi hojné a žijí ve štěrbinách skal či korálových útesech.
    Jejich nejbližší příbuzní jsou sumýši (Holothuroida) a ježovky (Echinoida) dohromady nazývaní Echinozoa. Spolu s hadicemi tvoří skupinu Cryptosyringia, ve které jsou hadice výjimečné tím, že si zachovaly hvězdicovitý tělní plán typický pro ostnokožce. V tomto jsou velmi podobné hvězdicím (Asteroida), se kterými tvoří skupinu Asterozoa, která však je parafyletická, tedy nepřirozená. Na rozdíl od hvězdic mají hadice v ambulakrálních deskách otvory pro panožky. Tyto panožky však nemají přísavky a tudíž pohybovou funkci. Slouží jako orgán hmatový a dýchací. Pro samotný pohyb jim slouží samotná chapadla. Jejich hadovitý pohyb je umožněn kloubním napojením vápenitých destiček, tvořících kostru. 
    Fosilní zbytky hadic se ve staropaleozoických sedimentech vyskytují po celém světě, často velmi hojně. Jejich hromadné nálezy svědčí o společenském způsobu života, doložitelnému i ze současnosti. Naše geologicky nejstarší hadice jsou, podobně jako hvězdice, známy ze "šáreckých" nebo "rokycanských" konkrecí. Nálezy ordovických hadic u nás nasvědčují, že se jednalo o hrabavé formy. Ty žily tělem mělce zabořeným do bahna a nad dno vysunovaly jen konce ramen. V silurských sedimentech jsou úplnější zbytky hadic ojedinělé. Byly nalezeny především v liteňském souvrství (motolské vrstvy) u Loděnice. Devonské vápence Barrandienu poskytly velmi četné zbytky hadic, které jsou předmětem intenzívního výzkumu.
 
"Ophiuroidea" z Ernst Haeckelova (1904) díla "Kunstformen der Natur"
Zdroj: https://fr.wikipedia.org/wiki/Formes_artistiques_de_la_nature
 
Rod: Eophiura Jaekel, 1903 
Typový druh: Eophiura bohemica (Schuchert, 1915)
Druh známý ze šáreckého souvrství ordoviku. Jde o robustněji stavěnou hadici s průměrem téky až přes 10 cm.
 
Rod: Klaraster
Typový druh: Klaraster chuchlensis, Petr (1989)
Druh známý z bohdaleckého souvrství, např. z nálezů ve Velké Chuchli, odtud druhové jméno.
 
Rod: Palaeura Jaekel, 1903 
Typový druh: Palaeura neglecta Schuchert, 1915
Druh známý ze šáreckého souvrství ordoviku. Má pětiúhelníkovitý jemně šupinatý tělní terč a štíhlá dlouhá ramena. Velikost jedinců obvykle nepřesahuje 5 cm.
 
Rod: Protaster Forbes, 1849 
Typový druh: Protaster (Bohemura) jahni (Jaekel, 1903)
Jednalo se o velký druh hadice, která je pozoruhodná i značným stratigrafickým rozpětím svého výskytu. Objevuje se jak v prachovcích letenského souvrství, tak v prachových břidlicích zahořanského souvrství, jež je mladší minimálně o 3 miliony let. Je nápadná jemně ostnitým tělním terčem a vřetenovitými rameny, která na konci vybíhají v dlouhé, bičovité výběžky. Je známá spíše pod druhovým jménem Bohemura jahni, což je ale synonymum rodu Protaster.
 
   Protaster (Bohemura) jahni (Jaekel, 1903).
 
Rod: Taeniaster Billings, 1858
Typový druh: Taeniaster bohemicus Petr, 1989
Druh hadice objevený v souvrství bohdaleckém. Podobné druhy jsou známy i ze Severní Ameriky a jihozápadní Evropy.
 
   Taeniaster sp.
 
 
Zdroje/použitá literatura:
  • https://cs.wikipedia.org
  • Rudolf Prokop. Zkamenělý svět, vydala Práce v Praze, ISBN 80-208-0888-4, 1989