Cheirurus (Ch.) insignis Beyrich, 1845 - velikost s lícním trnem 32 x 34 mm, Sv. Jan pod Skalou "Elektrárna" - motolské souvrství

Řád: Phacopida,  čeleď: Cheiruridae, rod: Cheirurus (Beyrich, 1845)†, druh: Cheirurus (Ch.) insignis (Beyrich, 1845)†.
 
 
Hlava má eliptický obrys se čtyřhraným průčelím, které nepřečnívá okraj lící a nese tři páry glabelárních rýh. Hybné líce jsou malé. Lícní švy opistopárního rázu. Oči jsou zřetelné, holochroálního typu. Trup je složen z 11 článků. Osa trupu je široká a jen nepatrně se nazad zužuje. Trupová žebra mají ve vnitřní části krátkou, příčnou rýhu (část vnější je bez rýh a ukončena plochým hrotem). Vřeteno členěného pygidia je ze čtyř prstenců. Na každém postraním laloku je po třech žebrech, protažených nazad v šavlovité trny a také osa pygidia je ukončena zaostřeným výčnělkem. Hypostom je vpředu zaoblený s malými křidélky. Postranní okraje a okraj zadní mají široké lišty. Velká středová plocha je dozdělena na dvě části. 
 
Typový druh, vázaný výskytem na trilobitová společenstva středních partií motolského souvrství v rozsahu biozón Cyrtograptus murchisoni-Monograptus belophorus (wenlock, sheinwoodian). Stratigraficky nejstarší a vzácné výskyty v biozóně Cyrtograptus murchisoni pocházejí z tmavošedých, deskovitých, bioklastických až biomikritických vápenců (wackestone-mudstone), provázených vložkami dobře laminovaných, vápnitých břidlic. Tyto vápence obsahují relativně hlubokovodní (BA 4–5) trilobitové společenstvo s Miraspis, které definoval Chlupáč (1987) a jsou charakteristické především dominantním výskytem brachiopoda Niorhynx niobe ve stejnojmenném společenstvu Niorhynx ve smyslu Havlíčka a Štorcha (Havlíček & Štorch 1990). V roce 1992 shlédl první z autorů (V. V.) relativně průkazný materiál (4 kranidia a 3 pygidia) uložený v kolekci J. Vaňka, pocházející z lokality Řeporyje – Trunečkův mlýn (biozóna Cyrtograptus murchisoni) z poloh č. 4 (cf. Bouček 1937). Společně s J. Vaňkem jsme konstatovali morfologickou shodu těchto kusů s jedinci pocházejícími z typové lokality Svatý Jan pod Skalou – Na skalce (především biozóna Monograptus belophorus). 
 
Další známé lokality se zjištěným výskytem Cheirurus insignis v biozóně Cyrtograptus murchisoni jsou: Lištice (profil č. 566) v endostratické brekcii, odkud tento druh postupně uvedli Horný (1955b), Kříž (1992) a Vokáč (1999a) a dále Vyskočilka u Malé Chuchle, kde jej zjistil Vaněk (1962). Z trilobitového společenstva s Miraspis je Cheirurus insignis znám především ze stratigraficky mladších sekvencí (biozóny Monograptus riccartonensis, Monograptus belophorus) a to například z „miraspisových“ poloh klasické lokality „Na černidlech“ na Špičatém vrchu u Loděnic (cf. Bouček 1941) a dále z výchozu situovaného před Žabákovým lomem u Lištice, ve svrchních partiích poloh č. 8 (cf. Horný 1965). Výskyt druhu Ch. insignis z „miraspisových“ vápenců je také dlouho znám ze starých sběratelských výkopů z 19. století situovaných mezi Svatým Janem pod Skalou a Sedlcem, uváděných jako lokalita Sedlec (cf. Horný & Bastl 1970). Nejhojněji se však Ch. insignis vyskytuje v převážně šedých, bioklastických vápencích (wackestone-packstone) často s tufitickou příměsí, obsahujících mělkovodní (BA 2–3), vysoce diverzifikované trilobitové společenstvo s Cheirurus-Diacalymene ve smyslu Vokáče (Vokáč 2000). Toto trilobitové společenstvo je známé například z klasických lokalit Svatý Jan pod Skalou – Elektrárna a Na skalce. Ch. insignis jsme zjistili v lokalitě Záhrabská – U dubu, ve velmi fosiliferní vložce (cca 10–15 cm mocné) hnědočervených, bioklastických vápenců, situované uvnitř vápnitých tufitů, dočasně odkryté vyvráceným stromem v roce 1985. Nutno uvést také lokalitu Lištice – Na hradišti, kde jsme druh Ch. insignis sbírali společně s další faunou v polním skeletu v severovýchodní části pole těsně u okraje lesa.
 
zdroj: Poznámky k biostratigrafii a ekostratigrafii podčeledi Cheirurinae Salter, 1864 (Trilobita) ze siluru pražské pánve (Barrandien, Česká republika).
                                                                                                                                                                  Václav V o k á č & Petr K r ý d a
 
Barrandovi skalníci trilobity rodu Cheirurus nazývali Rak s drápovým ocasem. Ocasní štít s ostře řezanými vyčnívajícími žebry a pygidiální osou připomíná ruku s pěti roztaženými prsty s mohutnými drápy, což je vidět na fotografiích níže.
 
   18 mm
 
   20 mm
 
   hypostom (spodní čelist trilobita) - 17 mm
 
   pygidium 11 mm
 
a - Cheirurus insignis (Beyrich, 1845) - cephalon - 20 mm, 
b - Trochurus speciosus (Beyrich, 1845) - pygidium - 13 mm, Sv. Jan pod Skalou - motolské souvrství
 
Podřízené taxony:
 
Cheirurus insignis (Beyrich, 1845)† (u nás se vyskytuje v motolském souvrství - Svatý Jan pod Skalou, želkovickém souvrství)
Cheirurus obtusatus (Hawle & Corda, 1847)† (u nás se vyskytuje v motolském souvrství, Loděnice, Černidla, Lištice - Herinky)
 
Vědecké názvy:
Cheirurus (Beyrich, 1845)†
Cheirurus insignis (Beyrich, 1845)†  
Cheirurus obtusatus (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus gryphus (Barrande, 1872) – Actinopeltis carolialexandri (Hawle & Corda, 1847)† 
Cheirurus completus (Barrande, 1872) – Actinopeltis completa (Barrande, 1872)† 
Cheirurus globosus (Barrande, 1846) – Actinopeltis globosa (Barrande, 1846)†
Cheirurus insocialis (Barrande, 1852) – Actinopeltis insocialis (Barrande, 1852)†
Cheirurus chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962) – Crotalocephalina chlupaci (Přibyl & Vaněk, 1962)† 
Cheirurus cruciatus (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalina cruciata (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus gibbus (Beyrich, 1845) – Crotalocephalina gibba (Beyrich, 1845)† 
Cheirurus globifrons (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalina globifrons (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus affinis (Hawle & Corda, 1847) – Crotalocephalus affinis (Hawle & Corda, 1847)†
Cheirurus transiens (Bouček, 1935) – Crotalocephalus transiens (Bouček, 1935)†
Cheirurus claviger (Beyrich, 1845) – Eccoptochile clavigera (Beyrich, 1845)† 
Cheirurus tumescens (Barrande, 1852) – Eccoptochiloides tumescens (Barrande, 1852)†
Cheirurus perneri (Růžička, 1926) – Holubaspis perneri (Růžička, 1926)†
Cheirurus bicuspidatus (Bouček, 1933) – Ktenoura bicuspidata (Bouček, 1933)†
Cheirurus vinculum (Barrande, 1872) – Lehua vinculum (Barrande, 1872)† 
Cheirurus comes (Barrande, 1872) – Osekaspis comes (Barrande, 1872)† 
Cheirurus pater (Barrande, 1872) – Pateraspis pater (Barrande, 1872)† 
Cheirurus minutus (Barrande, 1846) – Perunaspis minuta (Barrande, 1846)†
Cheirurus beyrichi (Barrande, 1846) – Pseudocheirurus beyrichi (Barrande, 1846)†
Cheirurus hofmanni (Perner, 1900) – Pseudopetigurus hofmanni (Perner, 1900)†
Cheirurus pectinifer (Barrande, 1872) – Pseudosphaerexochus pectinifer (Barrande, 1872)†
Cheirurus bifurcatus (Barrande, 1852) – Ratinkaspis bifurcata (Barrande, 1852)†
Cheirurus neglectus (Barrande, 1852) – Stubblefieldia neglecta (Barrande, 1852)†
Cheirurus neuter (Barrande, 1872) – Zazvorkaspis neutra (Barrande, 1872)†
Cheirurus sternbergi racemifer (Přibyl and Vaněk, 1974) – Crotalocephalus sternbergi couffoni (Pillet, 1972)†