Hydrocephalus carens je v dospělosti 20-30 cm velký trilobit. Na hlavovém štítu má velké vyklenuté oči. Trup je složen z 18-ti trupových článků. Pygidium je oválné, širší než delší. Nejčastěji můžeme nalézt úlomky žeber, hlavové štíty a hypostomy, což jsou části krunýře na spodní straně hlavy, které chránily ústní otvor živočicha. Největší jedinci tohoto druhu mohli dorůstat velikosti až 40 cm a tím patří k jedněm z našich největších trilobitů vůbec. Barrandovi skalníci tohoto trilobita nazývali, nacházeli li jej v nedospělém stádiu malá muška se špičkami ze Skrej. Byl li to již jedinec vzrostlý, dospělý, nazývali jej široký špičák ze Skrej.
.jpg)
Hydrocephalus carens (Barrande, 1846) - velikost otisku 155 mm, Skryje
Hydrocephalus carens (Barrande, 1846) - velikost otisku 80 mm, Skryje - Luh
Na obrázku nahoře a na fotografiích dole vidíme velmi častý případ špatně zachovalého otisku Hydrocephala z Luhu ve Skryjích. Nejčastější nálezy z této lokality jsou buďto fragmenty, jako jednotlivé pleury, izolované trny cephalonu, části cephalonů, pygidia nebo silně poškození jedinci. Nalézt v současnosti kompletního jedince je v podstatě "nadlidský" výkon. Je to dáno tím, že se jedná o tzv. svlečky, tedy svlečené části krunýřů trilobitů, kterých se zbavovali při růstu, jak to i dnes činí např. raci a krabi. Fosílie se zde nachází oranžově zabarvené, což způsobuje povlak limonitu. Limonit není samostatný minerální druh, jedná se o jemnozrnnou směs více minerálů, převážně oxidů a hydroxidů železa, konkrétně hlavně goethitu a lepidokrokitu.
fragmenty pygidií
fragmenty Hydrocephalů z Luhu (Skryje)
Vědecká synonyma:
Hyolithes venustus Barrande, 1867
Paradoxides dormitzeri Hawle & Corda, 1847
Paradoxides inflatus Hawle & Corda, 1847
Paradoxides jahni Pompeckj, 1895
Paradoxides linnaei Barrande, 1846
Paradoxides perneri Smetana, 1921
Paradoxides rosae Růžička, 1944
Paradoxides spinosus Boeck, 1827
Phlysacium paradoxum Hawle & Corda, 1847
